Otázky nad setkáním ve Washingtonu

Setkání Donalda Trumpa a premiéra Andreje Babiše přineslo řadu zajímavých situací a srovnání. V jistém ohledu se oba státníci dojemně doplňovali až shodovali.

Oba postarší, bohaté a mocné muže, doprovázely jejich o generaci mladší „vystailované“ manželky, či spíše poněkud upjaté modelky. Obě v drahých outfitech z módního salónu, s kabelkami za miliony a na šesticentimetrových jehlových podpatcích. A obě jaksi jen v roli „křoví“ pro média. Americký prezident je dokonce „zapomněl“ před vchodem do Bílého domu, kde mělo dojít k oficiálnímu fotografování, a  věnoval se rozhovoru s naším premiérem.  Oba muži jsou si podobní v tom, jak zbohatli, i v tom, že ve svých zemích nejsou vnímáni jednoznačně pozitivně a jsou předmětem vyšetřování, což se stalo oblíbeným tématem komentátorů amerických novin.

Naopak zásadní rozdíl byl ve formátu a složení obou delegací. Americká byla na nejvyšší reprezentativní úrovni, včetně ministra zahraničí (tedy státního tajemníka), viceprezidenta, ministra energetiky a vlivného poradce pro národní bezpečnost. Složení české delegace odpovídalo spíše  pracovnímu, než diplomatickému jednání – s personami důležitými, ale v postavení o level níže, než byli Američané. Chyběl ministr zahraničí Petříček i ministr obrany Metnar, které zastupovali jen jejich náměstci, což je z pohledu diplomatického protokolu zvláštní asymetrie.

Zásadní rozdíl byl zřejmě i v pojetí a účelu schůzky obou stran. Kromě obligátní debaty o boji proti mezinárodnímu terorismu, kdy se taktně mlčelo o nedávných prohlášeních amerického prezidenta o odchodu amerických vojáků ze Sýrie i Afghánistánu, hodlal náš premiér (jak uváděla naše média) v prvé řadě mluvit o hrozících clech na evropská, a tedy i česká auta. Po skončení schůzky však A. Babiš  překvapivě, jakoby mimochodem prohlásil, že o těchto clech může vyjednávat jen (nová) evropská komise EU.

Naopak americký prezident zřejmě plédoval hlavně ve prospěch nákupu amerických helikoptér pro naši armádu (s odkazem na dodržení 2% závazku ČR ve výdajích na obranu), pro odbyt amerického zkapalněného plynu, což si dovolil A. Babiš zdvořile odmítnout, a zřejmě i pro podporu amerických firem pro dostavbu českých atomových elektráren. Ani v tomto případě zřejmě nebyla americká očekávání naplněna, proto není divu, že časový itinerář schůzky nebyl překročen a při loučení oba pánové neprojevovali žádné vřelé emoce.

Možná ale, že toto vše byla jen kouřová clona pro opravdu důležité jednání premiéra Babiše a ředitele BIS plukovníka  M. Koudelky s šéfovou CIA G. Haspelovou, ženou drsné pověsti, což se stalo v rámci americko-českého oficiálního jednání na nejvyšší úrovni snad vůbec poprvé. Setkání v centrále CIA předcházelo přijetí v Bílém domě a nepostrádalo poněkud „bondovský“ scénář, včetně toho, že Babiš i Koudelka cestovali jiným letadlem.  S čím si můžeme být téměř jisti, je to, že o jeho konkrétním obsahu se nedozvíme nic relevantního, možná naši vnuci po prekluzní lhůtě pro utajované informace.

Jeden poznatek by však neměl zapadnout. Andrej Babiš opět demonstroval, jak si představuje řízení státu jako (jeho) firmy. Bez ohledu na diplomatický protokol nevzal s sebou silové ministry, jen jejich výkonné páky. Jednoznačně upřednostnil (své oblíbené) odborníky před politiky. Prostě ty, které opravdu k jednacímu stolu potřeboval, navíc ministr zahraničí Petříček není z jeho „firmy“.  Asi jen shodou okolností došlo k policejní razii u druhého muže ANO Jaroslava Faltýnka v době, kdy byl premiér plně zaměstnán státní návštěvou za oceánem. Nebo to mohlo být i trochu jinak?

Malá anekdota na závěr. Dárek prezidentu Trumpovi – pozlacená pistole CZ 75, byl pěkný a vtipný; ovšem jen potud, nevzpomeneme-li na to, jak řešili čestný odchod z tohoto světa generálové, kteří ztratili důvěru: dostali na stůl revolver s jedním nábojem …

Stanislav Boloňský, místopředseda SNK ED