Nejdřív hosté odpovídali na otázky moderátora. Toho zajímal jejich vztah k Evropské unii. „Pro mě je to politické společenství. Vznikla pod dojmem druhé světové války,“ reagoval na úvod Karel Schwarzenberg. „Dnes máme velmi zdravý export, který by bez peněz z unie nebyl možný. Povznesla naši životní úroveň,“ upozornil s tím, že vidí i chyby, které Evropa má. „Když to ale porovnáme s jinými možnostmi, tak bych řekl: ,Máte tady Svatý Hostýn. Udělejte pouť a poděkujte za to, že jste v Evropské unii',“ vyzval. Vysokoškolský profesor Daniel Kroupa, dnes také jednička kandidátky SNK – ED do eurovoleb, ve své reakci upozornil na to, že žádné z kontroverzních opatření se neodehrálo bez české účasti. „Naši politici na Evropskou unii svádějí své vlastní nešvary. Zvedaly jsme daně, když jsme to vůbec dělat nemuseli,“ popsal Kroupa. „Doma se hrála komedie o tom, jak nám unie vnucuje daně, aniž by to bylo nezbytné,“ dodal.
Aktéři debaty připomenuli, že myšlenka propojení do jednoho politického celku zrála hodně dlouhou dobu. Po událostech II. světové války hledali politici cestu, jak se vyvarovat konfliktů a zabránit ekonomickým důvodům k válce. Pak hosté debaty přešli k současnosti. „Nastoupili jsme do jedoucího vlaku a dostali jsme se do situace, kdy je naléhavě nutné evropskou integraci dokončit, abychom dokázali čelit nebezpečím,“ uvedl Kroupa. Došlo i na hodnocení 10 let od vstupu do unie a reakce na slova exprezidenta Václava Klause o tom, že proevpropský kurz je jeho prohrou. „Největší blbosti a zločiny 20. století se děly z ješitnosti. To říkala už moje matka. Měla naprostou pravdu. Jsou lidé, kteří nesnášejí druhé místo a musí být všude první,“ reagoval Schwarzenberg. „Neoblíbenost Evropské unie plyne mimo jiné i z toho, že jde pro normálního člověka o naprosto nepochopitelný soubor institucí. Normální člověk nemá čas se takovými věcmi zabývat,“ doplnil Kroupa.
Hosté vyjádřili své názory na to, jak by se mohl kredit společenství zvednout. „To, co unii chybí, je lidská tvář, se kterou by se občané mohli ztotožnit, představitel, který by byl jejich představitelem,“ navrhl Kroupa. „Lékem by mohla být přímá volba evropského prezidenta,“ dodal. Schwarzenberg mu ale oponoval: „Já bych řekl, že přímá volba evropského prezidenta je možná, jen pokud se vytvoří evropský lid.“ A nastínil vlastní úvahu. „Všechny sjednocující procesy v dějinách se neobešly bez válek, které vedly ke stmelení,“ dodal a pokračoval: „My jsme zatím žádnou válku neměli, to je v dějinách zázrak.“ Lidé se podle šéfa TOP 09 pohnou jen v případě, když někde narazí. Debatu doplnil Kroupa: „Vnitřní hodnoty jsou dnes velmi oslabené, ale význam mají. Jsou odrazem sjednocujícího se procesu. Dnes se nedefinuje Evropa jen vnějším nebezpečím, ale i tím, že jde o společenství hodnot.“
Moderátor pak navázal dotazem na téma dalšího vývoje. „Bude záležet na tom, jaká vůle se projeví ve veřejnosti a zda si dostatečný počet lidí uvědomí, že je potřeba stmelování dokončit. To, co dnes reálně hrozí, je, že v mnoha zemích budou posilovat protievropské strany, protože budou těžit z toho, že Evropa není v nejlepší kondici. Možná se politická situace více vyhrotí, a to povede nakonec k semknutí sil, které se snaží vytvořit fungující celek,“ uvažoval Kroupa. „Nevěřím v lidský rozum a nevěřím tomu, že se nutné reformy udělají dobrovolně. Ty se dělají v politice vždy jen tehdy, když se narazí. Doufám v Putina, že nás donutí k tomu, abychom nutné reformy udělali, protože nám bude ješitnost a sobectví bránit,“ reagoval Schwarzenberg. „Bez společné zahraniční politiky a vyzbrojení jsme zoufale bezmocní,“ dodal.
Prostor pro pokládání otázek dostali i účastnici besedy. „Jaký máte názor na společnou měnu? Všichni říkají, že musíme přijmout euro, ale jak dopadnou důchodci? Ti mají 8 nebo 9 tisíc korun měsíčně. Jak to bude s nimi, když se všechno zdraží?“ ptal se jeden z občanů. „K přijetí eura jsme se zavázali, tak to musíme udělat. Jen nalézt správný okamžik. Souhlasím s premiérem, že hospodářsky na to budeme zralí nejdříve v roce 2018. V roce 2020 bychom mohli do eurozóny vstoupit. Průmysl volá po euru a o tom můžeme debatovat do nekonečna. Myslím, že bychom se na situaci měli dívat pragmaticky. Potíže, které mělo Portugalsko a Řecko, vznikly proto, že přijali euro v době, kdy nebyli připravení. Slováci z toho mají dnes prospěch. Euro je nástroj, a ten se musí použít, když bude užitečný,“ uvedl Schwarzenberg.
„Výše důchodů v zásadě nesouvisí s eurem, ale s úrovní české ekonomiky. Vláda by měla zvednout důchody na důstojnou úroveň, a pak už přechod na euro nebude bolet. V žádné zemi nešlo o dramatické zdražení,“ reagoval Kroupa. „Myslím si, že ekonomika půjde nahoru, možná navzdory tomu, co dnes dělají politici,“ dodal.
V další otázce lidé řešili to, jak hovořit s Ruskem. „V unii se objevují hlasy, zda by nebylo vhodné více komunikovat s Ruskem proto, aby Rusko nevytvořilo ve spojení s Čínou velkou protiváhu Evropské unii,“ zaznělo další téma. „Dokud Ruská federace sleduje politiku útoku na jinou zem, obsazování cizích území, není to možný spojenec pro nás. To, co se v minulých týdnech stalo, je mnohem větší zátěž mezinárodního mírového uspořádání, než si myslíme. Nejde jen o ubohé obyvatele Krymu a Ukrajinu,“ uvedl šéf TOP 09. „Tím se rozpoutá další kolo jaderného vyzbrojování po celém světě. Existuje naprostá nedůvěra vůči Ruské federaci. Putin se přibližuje Číně, ale to nic nemění na věci, že Čína je velmi hustě obydlená a Sibiř je prázdná, což znamená, že dříve nebo později bude muset Rusko bránit Sibiř, nebo bude zahnáno za Ural,“ dodal.
Řeč byla také o imigraci. „Některé státy nesplnily podmínky ochrany vnějších hranic Evropské unie. Přitéká obrovské množství ilegálních přistěhovalců. Obchodníci manipulují s lidmi. Přistěhovalci, to nejsou jen nešťastníci, kteří prchají před tyranskými režimy, ale často i lidé, kteří zaplatí cestu překupníkům,“ uvedl Kroupa s tím, že preferovanou skupinou, kterou by Evropa měla přijmout, by měli být lidé, kteří sdílejí evropské hodnoty a jsou ve své zemi pronásledovaní. Šéf TOP 09 pak vysvětloval svůj názor na situaci na Ukrajině a kritizoval ruskou agresi.