V souvislosti s návrhem ministryně Maláčové na dramatické zvýšení minimální mzdy se otevírá diskuse o tom, zda má z ekonomického pohledu minimální mzda vůbec smysl a pokud ano, jak by měla být v poměru k průměrné mzdě vysoká.

Jak to v ekonomických otázkách bývá, není možné bohužel nabídnout jednoznačnou odpověď, na níž by se ekonomové shodli. Různé odpovědi dávají teoretická pojednání i řada empirických studií. Tyto studie nepotvrzují jednoznačně negativní dopad opatrného zvyšování minimální mzdy na nezaměstnanost, shodují se však na negativním vlivu skokového zvyšování (viz např. The Economist, 8. 7. 2017, Economists argue about minimum wages).

Za předpokladu dokonalého trhu práce, kde mzda je určována rovnováhou nabídky a poptávky po práci dané kategorie a kvality, neexistují argumenty pro minimální mzdu. Její dopad bude naopak negativní, je-li stanovena. Bude-li totiž pro daný typ práci minimální mzda vyšší, než je mzda rovnovážná, nenastává rovnováha a vzniká uměle vyšší nezaměstnanost. V tomto slova smyslu se minimální mzda obrací proti těm, které má chránit, tedy proti zaměstnancům, ale i proti zaměstnavatelům, kteří v důsledku vyrábí méně a dráže.

Příznivci minimální mzdy poukazují na nedokonalost trhu práce a na nutnost ochrany zaměstnanců, kteří si nedokáží vyjednat odpovídající mzdu. Je třeba připustit, že existují zranitelné kategorie, např. zaměstnanci s nízkou kvalifikací, svobodné matky s dětmi, lidé před důchodem apod., kteří mohou být tlačeni zaměstnavatelem a okolnostmi k přijetí nepřiměřeně nízké mzdy. Ve světle předchozího argumentu by však minimální mzda měla být prakticky vždy nižší, než je mzda rovnovážná.

Osobně minimální mzdu, která je prevencí proti nerovnovážné a nepřiměřeně nízké výši mzdy, vnímám jako akceptovatelnou. Co je však třeba odmítnout, je využití minimální mzdy jako nástroje pro plošné zvyšování mezd, tedy umělé zvyšování ceny práce nad úroveň přirozené rovnováhy dané produktivitou práce. Právě tímto směrem se bohužel vydává ministryně Maláčová se svým populistickým návrhem na zvýšení minimální mzdy na úroveň cca 55% mzdy průměrné, tedy výhledově na více než 17 000,- Kč. Podle Českého statistického úřadu totiž takovou nebo nižší hrubou mzdu pobíralo v roce 2017 téměř 20% všech zaměstnanců. Je tedy zřejmé, že taková výše minimální mzdy není ochranou proti anomáliím na trhu práce, ale velmi dramatickým socialistickým zásahem do fungování trhu práce s negativními dopady na zaměstnanost. Tento populistický a pro samotné zaměstnance ekonomicky škodlivý návrh je proto třeba odmítnout!